Co s rostoucí dopravou?

Autem nejezdím moc často a proto si velmi všímám rostoucí intenzity dopravy. Mám to možná snadnější než člověk, který jezdí každý den a na sílící provoz si zvyká postupně po malých krůčcích. Za to já to vidím vše skokově, jak je každým měsícem, rokem aut čím dál více. Kam až to může zajít?

V mnoha případech se řešení nabízí a lidé ho dokonce vítají. Postavíme obchvat! Rozšíříme dálnici o další pruh! Nebo postavíme dálnici úplně novou!

Někde jsem slyšel: "Obezitu také neléčíme většími kalhotami". Opravdu si myslíte, že to další kus asfaltu spraví? Další kus louky či lesa na kterém žije spousta organismů zabrán pro naši civilizaci? Nebylo toho už dost? Jak by bylo vám, kdyby měla přes váš dům vést dálnice? Ne, nic dalšího to nespraví. Je potřeba změnit myšlení!

Pojďme se nad tím zamyslet jinak. Proč jezdí většina aut?

• lidé jezdí za prací
  
• převáží se zboží
• jezdí se na nákupy
• lidé se navštěvují
  

Z auta se stala nedílná součást každodenního života. Ale zkuste si představit, že byste autem jezdit nemohli. Co byste dělali?

• hledali práci v blízkosti svého bydliště
• snažili se kupovat zboží od místních výrobců
• nebo byste si co nejvíce potravin vypěstovali sami pokud aspoň trochu můžete
• snažili byste se vyřídit co nejvíce věcí na jednu pochůzku
• a návštěvy? ty vám nechám ;-)
  

Mít splněno alespoň pár z těchto bodů, záhy byste autem tak často nemuseli. Možná byste začali i více chodit nebo jezdit na kole, získali lepší kondici a nakonec byli i svobodnější.

Zdá se vám, že jako jednotlivci toho moc nezměníte. O jedno auto více nebo méně? No možná máte pravdu. Stavbě dálnic, výrobě aut nebo myšlení jiných lidí asi nezměníte. Ale moment, tu poslední věc možná ano. Každá změna totiž začíná u vás. A když ukážete svému okolí, že u vás to funguje a budete hrdi na to, jak jste si to zařídili, tak možná zjistíte, že kamarád nebo soused to mají najednou taky tak. Nebojte se a vystupte z řady!